Jak by vypadala mobilizace v Česku?
Marian Panek
Jak funguje odvodové schéma, v jakých situacích může nastat a kdo všechno se nemusí účastnit odvodů? Kdo by šel první, druhý, poslední? A kdo se mobilizaci vyhne?
K uvedení země do válečného stavu nebo stavu ohrožení státu jsou potřeba hlasy nadpoloviční většiny všech poslanců (101) a senátorů (41). Pokud je dolní komora rozpuštěna, vyhlašuje válečný stav Senát. Samotné nařízení mobilizace už má v gesci prezident republiky coby vrchní velitel ozbrojených sil, ovšem na návrh vlády.
Jakmile k tomu dojde, podrobnosti o mobilizačním procesu – tedy povolání záloh do mimořádné vojenské služby – zveřejňuje mobilizační vyhláška. Ve válečném stavu, kdy by se Česká republika ocitla pod útokem nebo plnila závazky v rámci kolektivní obrany, se vztahuje na všechny vojáky v záloze. Povolání do služby má nicméně několik fází.
Kdo půjde první, kdo druhý..?
Armáda ČR má vlastní neveřejný mobilizační plán s přesným postupem, nicméně základ by byl asi takovýto:
První vlna
Pochopitelně by jako první na obranu země vyjeli vojáci z povolání, tedy naše profesionální armáda.
Druhá vlna
Hned za nimi by se v rámci mobilizace připojili aktivní zálohy, což jsou zpravidla vysloužilí vojáci a specialisté, případně lidé z civilního sektoru, kteří se pravidelně účastní dobrovolného vojenského cvičení a umí už spolupracovat v rámci konkrétních útvarů. Do aktivních záloh se mohou lidé hlásit dobrovolně v době míru. Stejně tak se mohou Češi hlásit na šestitýdenní základní vojenský výcvik – pokud se jich budou účastnit pravidelně, překlopí se po absolvování administračního procesu do zmíněných aktivních záloh.
Třetí vlna
Po aktivních zálohách by byli na řadě Češi, kteří měli za sebou dobrovolný vojenský výcvik. Po nich by následovali lidé s již absolvovanou zdravotní prohlídkou a se zápisem v armádní evidenci.
Čtvrtá vlna
V pořadníku by se před ryzími civilisti ocitli dále muži, kteří mají za sebou vojnu a jsou v zálohách.
Pátá vlna
Ryzí civilisté, občané ve věku 18 - 60 let dle mobilizačního plánu.
Věděli jste, že forma výcviku mobilizovaných lidí se odvíjí podle budoucího zařazení do různých vojenských útvarů či zařízení. Každé z nich plní své vlastní konkrétní úkoly. Pro základní výcvik nicméně armáda vyhrazuje zásoby výstroje, výzbroje a munice.
Mobilizace "obyčejných lidí"
Podle situace by posléze přišla řada na „obyčejné lidi“ ve věku 18 až 60 let, i zde by ale nastupovali do služby postupně a podle potřeb ozbrojených sil. Armáda ČR má vlastní neveřejný mobilizační plán s přesným postupem, jak má probíhat aktivace záloh. Zpravidla by zde nicméně sehrály největší roli dva faktory – věk daného občana a jeho povolání.
Zkrátka by se česká armáda řídila podle toho, které profese jsou za dané situace nejvíce potřeba. Nejčastěji se mluví o zdravotnících, řidičích, technicích, letcích nebo specialistech napříč všemi obory – od chemie po zpravodajství. Armádní plánovači podobně postupují také u věkových kategorií – lze bezpečně předpokládat, že lidé v seniorním věku nejsou první skupinou, která by musela popadnout zbraň a vyrazit do boje. Lidé bez specializace by museli projít základním vojenským výcvikem.
Nováčci se seznámí s armádní hierarchií, svým budoucím zaměřením a osvojí si používání zbraní i další esenciální úkony pro výkon služby. Jakmile člověk projde tímto základním vojenským výcvikem, stává se z něj voják v záloze způsobilý mimořádné služby.